RC souprava Flysky FS-i6


Osobní poznatky

Uvedenou soupravu jsem si koupil jako reakci na skutečnost, že Hitec přestal vyrábět přinejmenším vysílače: hledal jsem něco lidského a cenově dostupného. Protože většinou mi stačí na létání 4 až 6 kanálů - plně mechanizované křídlo na větroni mám jen ve dvou případech (7 kanálů) - tak mi nakonec padla do oka souprava Flysky FS-i6.

Když jsem s RC začínal, měl jsem dvoukanálovou Futabu a pak už jen soupravy Hitec: nejdřív čtyřkanál a pak už, vlastně až doteď s nimi létám, Auroru 9 a Flash 8. Zvykl jsem si na ně a musím říci, že se mi víc líbí Aurora než Flash, kde některé věci nejdou rozumně naprogramovat, naříklad Camber pro Acro: létám totiž elektrovětroně jako Acro, nikoli jako Glider, především z důvodu ovládání plynu elektromotoru, přičemž butterfly anebo jen křidélka nahoru mám pak na levém postranním ovladači (pohybem nahoru jen křidélka a pohybem dolů plný butterfly, tj. křidélka + klapky) a camber (zakřivení odtokové hrany) na pravém, připadá mi to velmi praktické.

Filozofie FS-i6 je proti vysílačům Hitec trochu odlišná: nemá totiž téměř žádné běžně používané předpřipravené mixy, jak jsem byl zvyklý. Má jen tři volné mixy, takže první překvapení je to, že de facto se napoprvé tváří jako čtyřkanál: u modu 1 tedy kanál 1 pro křidélko/křidélka (pokud použijete Y kabel), kanál 2 pro výškovku, kanál 3 pro ovládání motoru a kanál 4 pro směrovku, přičemž kanály 5 a 6 jsou nazvány jako pomocné (auxiliary). Tzn., že pokud chceme každé křidélko ovládat zvláštním servem, musíme jej zapojit do jednoho z těchto pomocných kanálů a použít 1. mix tak, že kanál č. 1 bude master (řídící) a kanál č. 5 nebo 6 bude slave (řízený) + vše je pak třeba ještě doladit a předtím dohlédnout na to, aby řízenému kanálu (slave) nebyl přiřazen žádný přepínač resp. otočný potenciometer (z výroby bývá nastaven jeden z potenciometrů, takže místo něj je třeba nastavit hodnotu none/žádný).

Pokud létáme motorové modely, obvykle si mixujeme křidélka se směrovkou. Jestliže Aurora a Flash na to mají speciální předpřipravený mix, my zde musíme použít obecný mix č. 2.

Vysílač FS-i6 nemá z výroby počítač času (Timer) a neumožňuje připojení sensoru výšky (altitude), zato sensor napětí například funguje. Naopak, co jsem ocenil, je, že oba dva šestikanálové přijímače pracující v režimu AFHDS 2A (FS-iA6 a FS-iA6B) automaticky poskytují v reálném čase na displej vysílače informaci o napětí, které jde do přijímače (z baterií nebo BEC), a když přidáme sensor napětí, tak i napětí například pohonné baterie. Je třeba poznamenat, že sensory lze přidávat pouze k přijímači FS-iA6B, zatím co lehčí (určený primárně pro parkfly) přijímač FS-iA6 jejich připojení neumožňuje.

V mnoha diskusích jsem četl o možnosti rozšířit funkcionalitu soupravy přepsáním původního firmware ve vysílači. Nakonec jsem vyhodnotil, že mi nejvíce vyhovuje rozšíření na 14 kanálů vyvinuté Janem Kasprzakem (Yenya); v ostatních případech se hovoří o deseti kanálech a uživatelé konstatují různé nedostatky.

K přepsání firmware potřebujeme předně příslušný datový kabel (nikoli kabel učitel - žák!). Lze jej objednat přes Aliexpress. První problém můžeme mít už při zapojení kabelu v případě, že náš počítač nemá příslušný ovladač pro zařízení CP210x USB-to-UART, který je třeba nejprve stáhnout z Internetu (CP210x Universal Windows Driver) a nainstalovat. Po instalaci a po zapojení kabelu je už kabel jako další připojené zařízení vidět. Můj kabel byl po připojení do počítače příliš volný, takže  jsem jej musel při práci držet a trochu páčit nahoru. Připojíme vysílač, nalistujeme v menu volbu Firmware Upgrade, zapneme ji a poté spustíme v počítači upgrade firmware dle návodu na webu. Během několika vteřin je hotovo.

Předně je třeba podotknout, že v případě tohoto rozšíření dostaneme pouze další pomocné kanály (auxiliary channels), kterými můžeme doplnit určité další funcionality, přičemž pro některé z těchto funkcionalit jsou dostupné jen kanály č. 7, 8, 9 a 10.

Z důležitých resp. příjemných funkcí je nově proti původnímu firmware dostupná časomíra (Timer). Je třeba ji přiřadit určitému kanálu: buď č. 3 - plyn, pokud sledujeme dobu chodu elektromotoru, nebo jakýkoli jiný nevyužitý kanál do č. 10, a přiřadit jí spínač. Potom můžeme sledovat celkovou dobu letu, případně si po určitém čase aktivovat alarm.

U vysílačů Hitec jsem byl zvyklý, že spárování s přijímači (binding) platí pro vysílač jako takový, takže v praxi se může stát, že když nezvolíme správný model, přijímač dál reaguje na impulsy z vysílače. Zde je spárování daného přijímače platné jen pro konkrétní model, takže se to nemůže stát.

Samotné párování po updatu firmware však probíhá jinak než u originálního firmware: nepoužívá se na vysílači párovací tlačítko, ale speciální Extra menu, které se aktivuje tak, že při stlačených obou páčkách na vysílači úplně vlevo dolů vysílač zapneme. V tomto menu jsou pak další důležité funkce, které jsou vysvětleny podrobně na výše uvedeném webu J. Kasprzaka.

Po aktualizaci firmware funguje i sensor výšky (altitude) a i když měří na základě barometrického tlaku, lze jej před létáním v daném místě a za daných atmosférických podmínek vynulovat, takže pak ukazuje výšku nad povrchem.

Návod na další užitečné programování je dostupný z webu J. Kasprzaka.

Samozřejmě, že se tento vysílač nehodí pro plně mechanizovaná křídla, na to má příliš málo mixů a přepínačů, i když něco by předprogramovat ještě šlo. Na elektrovětroň s plně mechanizovaným křídlem jsem ve Flash 8 potřeboval všech 5 dostupných volných mixů, a to nějaké mixy tam jsou navíc ještě předdefinovné. Úplný komfort v tomto případě poskytuje ze mnou používaných vysílačů pouze Aurora.

Osobně si myslím, že FS-i6 je plně dostačující pro běžné létání s větroni s křídly opatřenými pouze křidélky a motorovými modely (bez zvlášť ovládaných klapek). U Hitec Flash 8 mi chybí druhý plyn pro spalovací motory (Aurora jej má), ale zde to vypadá, že je situace dobře řešitelná vč. zhasínání motoru.

Prvním modelem, který jsem začal programovat ve FS-i6 byl nový motoráček na motor Cox Babe Bee 049 (tedy 0,8 ccm) s přidaným zadním ovládáním plynu místo vestavěné nádrže. Servo plynu jsem zapojil do kanálu č. 3. Pro plyn máme k dispozici 3 režimy:

1. Normální, kde si nastavíme případně s pomocí křivky plynu volnoběh
2. Idle Up, tj. druhý zvýšený nebo snížený plyn: režim Idle Up musíme aktivovat a přidělit mu jeden z přepínačů, např. přepínač B. Při zapnuté aktivaci nastavíme druhý režim volnoběžných otáček na křivce plynu (na počátku křivky)
3. Hold Up: tato funkce umožňuje držet plyn na předem definované hodnotě, my ji však použijeme pro zhasínání motoru, tj. zavření karburátoru, a to takto: aktivujeme funkci a přiřadíme ji přepínač, např. D. Hodnotu funkce (Value) nastavíme na nulu (0). Při aktivované funkci a tomto nastavení nastavíme pomocí EPA krajní výchylku tak, aby se uzavřel přívod vzduchu do difuzéru karburátoru.

S tímto nastavením pak můžeme létat tak, jak jsme například zvyklí s Aurorou: při létání používáme rychlejší volnoběh, na přistání a stání pomalejší. Je na nás, který bude nastaven v Idle Up. Motor zhasínáme pak zvoleným přepínačem aktivací funkce Hold Up. Docela se mi to takto líbí.

Protože malý motoráček (dal jsem mu jméno Chroust), který jsem takto programoval, má ovládanou pouze směrovku a výškovku, zapojil jsem směrovku do kanálu č. 1 (jako pravé křidélko, abych zatáčel stejnou páčkou na vysílači obdobně jako s křidélkovým modelem) a výškovku klasicky do kanálu č. 2. Jsem na motoráček s Coxíkem moc zvědavý: zejména na to, zda a jak motor poběží po takřka 30 letech a jak bude pracovat ovládání plynu... a zda se to celé nějak ve vzduchu utáhne. ... ano, Chroust skutečně létá hezky!

Druhý model, který už dokonce vylétl dřív než Chroust, je Pěnkava na dvaapůlku O.S. Max 15LA. Pěnkava má křidélka a ovládání při záletu modelu mi plně vyhovovalo.

Další pozorování

Vysílač má možnost volby dvou režimů letu: normální (normal) a sportovní (sport). Všiml jsem si, že pokud nastavíme pro každý režim odlišně exponenciály, tak při přepnutí na režim Sport dojde v kanálu č. 2 (obvykle výškovka) k nepatrnému nekritickému posunu serva. Nejde to odstranit, je to dané softwarově. Exponenciály lze nastavit pouze u kanálů 1, 2 a 4. Já odlišné nastavení nepoužívám...

... jen jedno upozornění pro nepozorné: pokud si nastavíte exponenciály (otupění výchylek kolem nuly), což je u některých živějších modelů záhodno, tak toto nastavení drží pouze pro daný režim. Z tohoto důvodu, pokud odlišné režimy jako já nepoužíváte, je dobré přidělit např. zapnutí časomíry jinému přepínači než nastavení letového režimu anebo nastavit oba režimy totožně, resp. zapnutím časomíry aktivovat preferovaný režim, na kterém létáte. Tím ušetříte jeden přepínač, který zůstane volný. Přepínání režimů je obvykle na přepínači A, na přepínači B mám druhý volnoběh (Idle Up), na přepínači C časomíru (Timer - C je jediný třípolohový přepínač, ale časomíra běží v obou přepnutých polohách 2 i 3) a na přepínači D mám zhasnutí motoru (Hold Up).

Vysílač také měří sílu signálu ve spojení s přijímačem: max. hodnoty jsou kolem 40 dB, kritické pod 12 dB. Můžeme si všimnout, že někdy při velkém přiblížení vysílače k modelu a určité pozici obou (tj. antén + stínění), se síla signálu kriticky sníží, a to i tak, že dojde k částečnému přerušení komunikace vysílače s přijímačem. Pokud se mírně vzdálíme, vše se pozitivně upraví.

Další telemetrie

Na sklonku léta 2024 jsem svou letitý elektrovětroň Variant II převybavil přijímačem Flysky FS-IA6B a přidal telemetrická čidla na sledování napětí zdroje a dosahovanou výšku, takže k napětí BEC se přidalo napětí pohonné baterie a navíc jsem k čidlu pro sledování výšky doprogramoval i pípání Varia. Vše fungovalo, jak má, jen sensor výšky je třeba vždy před létáním vždy vynulovat, protože pracuje podle barometrického tlaku.


Obě čidla zapojena


Displej vysílače FS-i6 s upgradovaným firmware ukazuje vlevo nahoře celkový letový čas, dále vpravo napětí zdroje vysílače, na druhém řádku vlevo sílu signálu a vpravo napětí pohonné baterie.V rámečku poté výšku nad zemí, napětí přijímačového zdroje (zde BEC regulátoru) a teplotu v okolí modelu.
Musím konstatovat, že vario mě prozatím spíše znervózňuje, ale mohlo to být také dáno tím, že jsem létal v prostředí za svahem, kdy byl model snášen klesajícím prouděním. Brzdy jsem na Variantovi nastavil vyklápěním křidélek potenciometrem, ale nevidím to jako praktické, je totiž daleko při ovládání pák vysílače; lépe mi vyhovují postranní táhla u vysíláčů Hitec Autora 9 a Hitec Flash 8. Lze jimi pohybovat ukazováčky a přitom řídit plnohodnotně palci model. Ještě vyzkouším brzdy převést na třípolohový přepínač C: uprostřed křidélka v nule, od sebe nahoru model brzdí a k sobě přidání vztlaku. Nastavení bude třeba vyzkoušet, aby při vyklopení křidélek šel model ještě ovládat (nebude průběžné).

Variant II je pokusný králík: začínal na 35 MHz s vysílačem Hitec Eclipse a pětikanálovým přijímačem Jeti, poté přijímač Schulze, poté v Eclipse modul Assan na 2,4 GHz. Následoval Hitrec Aurora 9 a přijíímač Hitec Optima 6, poté s týmž přijímačem vysílač Hitec Flash 8... a teď Flysky FSi6.

Nastavení brzd na přepínači C se nakonec osvědčilo.

Motorových setupů bylo také více - viz povídání o modelu.