Elektrovětroně
Elektrovětroňům jsem se začal
věnovat teprve na jaře
roku 2006; předtím jsem využíval pro motorizaci větroňů spalovacích
motorů jak ve špici tak i na pylonu. Od r. 1991, kdy jsem začal létat s
rádiem řízenými modely, jsem vystřídal ve funkci pomocných spalovacích
motorů řadu značek a kubatur od 0,33 do 2,5 ccm.
Dosud jsem zalétal tyto modely:
Vážka
2 - rozpětí 1502 mm, motor ROTON 200w
Mintaka - rozpětí
1206 mm, motor KDA
A20M/26
1130 kV
Acrux
- rozpětí 780 mm, motor AEORC MM1906 ADH300S
2400 kV
Jepice - rozpětí 760
mm, motor AEORC MM1408 ADH100 1850 kV
Rubicone - rozpětí
1000 mm, motor Surpass Hobby 2204 1200 kV
Motýlek - rozpětí
1294 mm, motor Surpass Hobby 2208 1350 kV
P-13 Sport Elektro -
rozpětí 2500 mm, motor EMAX GT2812-10
Vážka
- rozpětí 1502 mm, motor EMAX GT2210-13
Žába - rozpětí 860 mm,
motor Dys D2225-12/1350 kV (dříve
Dys D2225-12/2000 kV)
Orion v3 - rozpětí 1986 mm, motor
Axi 2820/10
Sirius - rozpětí 3070
mm, motor Turnigy
3648 850 kV (červený)
Mariposa - rozpětí 1100 mm, motor Turnigy TG 2205/50
Variant II
- rozpětí 2000 mm, motor AXI 2217/20; od léta 2011 Turnigy 2836
1000 kV; od léta 2012 Axi 2814/12; od konce léta 2018 Emax GT2218/10
Basic
-
rozpětí 1300 mm, motor AXI 2212/34; od r. 2008 Roton 200w; od r. 2014 s
motorem Turnigy 2836-1000 kv (červený)
Mistral
-
rozpětí 2600 mm, motor AXI 2820/10; od konce jara 2009 AXI 2820/14; od
léta 2011 Turnigy 3639-1100 kV (červený)
Obecně k elektrovětroňům:
- přijímače Hitec Optima 6, 6
Lite nebo 7 jsou
napájeny přímo z pohonné baterie, zatímco serva z BEC regulátoru; tím
se eliminuje vliv poklesu napětí na příjímač z důvodu náhlého velkého
odběru serv;
- u větších modelů dávám
přednost použití spínaného SBEC: u modelů
se třemi servy (křidélka + výškovka - Variant II, Basic, Orion v3) pro
proudy 3 A, u větších modelů s plně mechanizovaným křídlem a
ovládanou směrovkou (6 serv - Mistrál a Sirius) pro proudy 5 resp. 6 A;
používám čínské regulátory ověřených značek;
- jedinými modely, které létají
s regulátory s
lineárním BEC (2A resp. 3A) jsou u mě t. č. Mariposa, Žába, Vážka,
Motýlek, Rubicone a Acrux (kromě Acruxe je přijímač
napájen přímo z pohonné baterie);
- motory
tam, kde mi o něco jde, buď Axi nebo červené Turnigy;v poslední době
však stoupla kvalita řady dalších čínských značek, používám Emax a
Surpass Hobby (Aeolian), v poslední době malé motory AEORC;
- po zalétání většinou posunuju
těžiště dozadu, modely pak lépe kloužou a pronikají proti větru;
- baterie lipoly max. 3s, pouze
Žába, Jepice a Acrux létají na 2s;
- protože jsem duší větroňář,
létám většinou na
čas, tj. co nejdéle; rekord v termickém létání drží Orion v3 (2 hod. 20
min.), poté Sirius (1 hod. 52 min.) a Mistrál (1 hod. 47 min.); ostatní
v průměrných podmínkách umí kolem jedné hodiny
Rušení na 2,4 GHz:
- k dočasnému výpadku ovládání u mě při létání s
elektrovětroni
došlo dvakrát, a to pouze u modelu Variant II, z toho jednou dokonce
při použití optoregulátoru a samostatnými okruhy napájení regulátoru
(přímo z pohonné baterie) a serv (přes zvláštní UBEC 3-5A). Příčinou
byl vadný konektor zapojení jednoho ze serv ovládajících křidélka;
zřejmě tím mohlo docházet dočasně (většinou to ale fungovalo) k
atypickému
zvýšení odběru a vyřazení palubního systému z provozu (zřejmě UBEC,
nešlo žádné servo - motor jsem při hrozivě vypadající sestupné spirále
nezkoušel)
- rušení na 2,4 GHz má v drtivé většině případů vnitřní
příčiny (u
polomakety Nieuport 17 to bylo vadné servo výškovky), mohou tím
vzniknout skokově velké proudy, které vyřadí kritickým poklesem napětí
z provozu buď přijímač (při společném napájení příjmače a serv, např. u
modelů se spalovacím motorem) nebo SBEC/UBEC.
Jak dál:
Letový park elektrovětroňů je
dost rozsáhlý, nicméně
stavím menšího termického větroně o rozpětí 1250 - 1300 mm s profilem
HD48B a jsem zvědavý na jeho vlastnosti.
Archiv
drobných zpráv