Letecké modely

 

Rubicone

Tímto elektrovětroněm pokračuje mé experimentování s malými modely, jejich pohonem a profily křídel.

Napadlo mi se vejít do rozpětí jednoho metru, tedy postavit metrovku, protože nějakou dobu se již kolem této hranice pohybuji modely Mariposa (rozpětí 1100 mm) a Žába (860 mm). Rubicone má přesně 1000 mm. Profil křídla jsem použil osvědčený z modelu Motýlek, a to HD-38B Hannese Delago. Křídlo má jen mírné vzepětí a winglety, je postaveno v jednom kuse, jeho hloubka se vždy ke konci v poslední třetině rozpětí mírně snižuje.



Středy křídla jsou vyztuženy uhlíkem, potah kostry je z balsy 1 mm, žebra z balsy 2 mm, hlavní nosník je smrk zhora i zdola 3x2 mm, náběžná lišta zdola smrk 4x2 mm, jinak je vše balsa. Ocasní plochy jsou z lehké balsy tl. 3 mm, trup má bočnice z balsy 2 mm, mírně vyztužené diagonálně lištami balsy 2 mm, vpředu uhlíkovými pásnicemi a za motorovou přepážkou ještě vylaminováním lehkou skelnou tkaninou. Specialitou je průběžný přechod průběhu trupu z obdélníku do kruhu kolem motorové přepážky - balsa byla napařena vařící vodou a bočnice stočeny podle motorové přepážky. Křídlo je k trupu připevněno vpředu ocelovým kolíkem 3 mm a vzadu plastovým šroubem 4 mm, kryt v přední části je fixován magnetem.



Ovládána jsou křidélka digitálními mikroservy (5,6 g) s kovovými převody Blue Arrow D05010MG, která se mi osvědčila už dříve. Výškovka je ovládána spolehlivým analogovým mikroservem Hextronik HXT 900 (9g) a je napevno přilepena k trupu.

Model je potažen čínskou zelenou reflexní folií a stříbrným Oracoverem. Obtisky jsou vytištěny na průhlednou lepicí folii na laserové tiskárně a stabilizovány polyuretanovým lakem.

Použitý motor je ten nejmenší se statorem 22 mm (rotor 28 mm), a to Surpass Hobby 2204 1200 kV (tentýž motor je prodáván u nás i pod značkou BH Big Hobby nebo ve světě i pod značkou Aeolian), tedy se statorem dlouhým pouze 4 mm. Vyrábí se ještě verze s 1400 kV.
 
Pomalejší verze umožňuje použít sklopnou vrtuli Aeronaut 8x5, rychlejší verze by musela mít 8x4, abychom se dostali k rozumným parametrům. V mém případě podle eCalcu to jsou statický tah 475 g při pracovním proudu 10,42V a odběru pouze 7,6A při rychlosti 63 km/h. Odhadovaná stoupavost je cca. 6,7 m/s. Při tvrdší baterii a prvních stoupáních budou tato data ještě lepší. Statický tah převyšuje o víc než 100 g hmotnost modelu při výkonu cca 51 W, přičemž celková doba chodu motoru na plný plyn bude v rozmezí 6 až 7 minut při použití baterie 3s lipoly 1000 mAh (v mém případě ZIPPY Compact 1000mAh 3S 25C). Použitý turbokužel je Pohodalet/Peckamodel 36 mm.

Regulátor je použit tentýž jako v modelu Mariposa, kde se osvědčil (je malý, lehký a spolehlivý), tedy Himodel, Fly Series FLY-12A, BEC 2A. Na zakoupeném regulátoru bylo třeba programovací kartou jen nastavit brzdu.

Model jsem zalétal 8. března 2020 ve větrném a turbulentním počasí. Letěl hned a v podstatě bez jakéhokoli trimování. Motorové stoupání je dostatečně razantní, při kluzu se model více na plocho placatí než například Žába, což je výhodné pro točení termiky. K tomu byla docela příležitost a bylo to příjemné. První let byl krátký, neboť jsem chtěl donastavit časomíru, takže jsem asi po 6 minutách přistál na brzdách (křidélka nahoru) - na brzdách šel model poslušně a účinně dolů. Poté jsem absolvoval ještě další let o trvání 39 minut.



Předek trupu: vše je hodně na těsno, ale vejde se a funguje. Zadní část jsem postavil lehkou, takže i přes malý motor je baterie skoro uprostřed



Zadní část modelu



Spolu se Žábou



Dělat definitivní závěry by bylo předčasné, nicméně kluz se zdá být velmi dobrý a rozsah rychlostí v kluzu také. Protože bylo větrné a turbuletní počasí s poryvy větru nebylo možné prověřit vše, každopádně si ale model s těmito letovými podmínkami velmi dobře poradil.

Pokud bych měl porovnat na menších modelech do rozpětí 1500 mm užití kombinace profilů AG34/AG35 a HD-38B, řekl bych že kombinace AG34/AG35 (u mě Vážka a Žába) je dobrá pro klidnější podmínky. Všestrannější se mi však zdá HD-38B (u mě Motýlek a Rubicone), který je také za větru průbojnější a ani za klidu se neztratí. Profil EB-380 použitý dříve u modelu Mariposa je pomalejší než oba výše zmíněné profily, ale oni on nelétá špatně. Samozřejmě záleží i na tvaru křídla a dalších parametrech. V podstatě to povrzuje původní určení profilů: AG pro termické létání (viz např. Drelova videa s větroni v bezvětří) a HD-38B pro kategorii F3B, kde je důraz kladen na všestrannost a maximální výkon ve všech režimech. Spíš je zajímavé, že proti kategorii F3B jsou tyto malé modely lehké s malým plošným zatížením, a přesto s uvedeným profilem létají skvěle (vlastně totéž platí i pro EB-380).

Stavebně jsou všechny tyto profily praktické v tom, že mají rovnou spodní hranu, tak jako ji mají i S3021 (oblíbený profil např. u řady modelů firmy Reichard jako např. P-13 Sport, Sirius nebo Mistral) a starší E205 (tyto dva bych však na malý větroň nedával). Z pohledu velikosti serv je poskytuje nejméně místa kombinace AG34/AG35, poté HD-38B a poté EB-380 (ten už umožňuje na takto malém modelu užití serv o tloušťce 12 mm), kdežto u dvou předchozích musíme užít serva s tloušťkou max. 8,2 mm (těch na výběr tolik zase není).

*   *   *

S Rubicone létám pravidelně a mohu jen potvrdit jeho velmi dobré výkony vč. poměrně razantního stoupání v motorovém letu. Občas využívám hlavně pro kroužení v termice mixu výškovky do křidélek (tzv. snap flap), v motorovém letu je však lepší stoupat bez něho (s potlačenou výškovkou). Na brzdách vyklesává skutečně účinně, a to velmi natažený, ale přitom stabilní; obdobnou stabilitu a účinnost v této fázi letu jsem zažil pouze u modelu Orion v3 v případě modelů bez klapek (jen s křidélky nahoru).

Výhodou modelu samozřejmě je, že jej můžeme s sebou vozit sestavený; stačí pak pouze sejmout kryt v přední části trupu a zapojit baterii (konektor XT60). Často s sebou také beru do páru Žábu...