Letecké modely
Sirius
Sirius od Reicharda je splněním mého snu o třímetrovém elektrovětroni. Jednoho večera koncem března 2011 byl úspěšně zalétán:
Rozpětí modelu je 3070
mm, profil křídla je upravený S3021. Přestože kolega z klubu létá na
čtyřčlánek LiPo, já jsem se omezil na 3s Lipo s tím, že musím najít
vhodnou motorizaci a přitom za přijatelnou cenu. Dlouho jsem si
pohrával s Drivecalcem, až padla volba na červený motor Turnigy 3648
850 kV. Vhodnou volbou vrtule se dal pohon optimalizovat skutečně
báječně:
Při konstatním napětí 11,1 V a vrtulí 13x6,5 AeroCAM 42mm je statický tah 2911 g při rychlosti 66 kmh, výkon kolem 320 W, proud téměř 37A - to vše při výborné účinnosti pohonu 78,2%. Mnou použitý trámec je větší: 45 mm, takže počítám, že statický tah bude blízko 3000 g.
Letová hmotnost mého modelu s níže uvedenou baterií je 2300 gramů.
Rozsáhlejší test motoru je na Bungymania.
Při dosazení mnou použité konkrétní baterie Zippy Flightmax 4000 mAh 20 C bude průměrný čas motorového letu přes 6 minut; je třeba si uvědomit, že další stoupání už budou při menším napětí, neznámá je pro mě suma odběru digitálních serv.
Motor Turnigy 3648 zezadu
Regulátor HiModel FLY-60A
Elektroinstalace: v trupu zůstalo dost místa
Kužel je MPJet turbo 40 mm s rozšířeným trámcem 45 mm, vrtule Aeronaut CAM 13x6,5
Měřím 179 cm (vojenská míra:)), ale Sirius je větší
Závěrem: naprostá spokojenost... ale uvidíme dál a příště.
S modelem jsem znovu létal tuto sobotu 2. dubna 2011 večer. Termika nebyla, ale občas to přece jen trochu dýchalo. Přistál jsem po 97 minutách létání, motorový čas byl kolem 6 minut 30 vteřin, ale už to bylo na hraně, neboť jsem přistával s pohonnou baterií o napětí 8,9 - 9 V! Ještě že mám telemetrii a přijímač je napájen přímo z pohonné baterie. Ta se bezpečně držela asi do 9,9 V, poté už její napětí začalo rychle klesat. Pod zatížením asi v polovině létání její napětí klesalo z cca. 11,1 V (bez motoru) na 10,4 V (na plný plyn), což je ještě stále o výkonu cca. 275 W a statickém tahu 2600 g. Na stoupání modelu to bylo pozitivně znát.
Na druhý den ráno jsem opět vyrazil na letiště, jenže se mi odlepilo ovládání výškovky: po startu několik divokých přemetů na plný plyn (nevěděl jsem, co je špatně), vypnutí motoru a další přemet (vše těsně nad zemí), nasazení brzd, stabilizace modelu asi ve třech metrech nad zemí a doklouzání do normálního přistání. Byla to jediná věc, kterou jsem proti návodu neudělal podle sebe, a málem se mi vymstila. Kladem této show bylo, že prověřila vysokou pevnost křídel, i když se hlavní ocelová kulatina, která spojuje křídla, v důsledku těch několika nedobrovolných přemetů mírně ohnula.
Protože jsem si chtěl zalétat, nastartoval jsem Mistrála. Termika nebyla, spíše naopak, ale dojem z Mistrála po létání se Siriem byl špatný: vždyť to vůbec nelétá!:)
Dne 6. 4. 2011 večer cca. v 18.30 vál silný vítr, výškovka již byla opravena a ukotvení trubičky, do níž zapadá táhlo serva, dostatečně zajištěno... vystartoval jsem do větru, Sirius většinu času stál na místě, kroužení moc nepřipadalo v úvahu. Několikrát jsem vylétl velmi vysoko a dostal se i na chvíli do rotoru, tvořeného okolními kopci. Ten vynesl Siria velmi vysoko, takže jsem raději myšlenku v něm pokračovat vysoko a daleko opustil a slétl do turbulentnějšího ovzduší níže nad letištěm... po 43 minutách (stmívalo se a vítr byl velmi nepříjemný, několikrát mi z hlavy smetl kšiltovku:)) jsem se rozhodl přistát, nasadil brzdy, tj. plný butterfly... Sirius šel dolů proti větru jako na padáku, jen asi metr nad zemí v turbulenci se model propadl a přistál rovně, ale trošku víc na špici. Nic se nestalo, jen se odlepil zámek kabiny. Doma jsem dobil do pohonné baterie asi 2360 mAh, takže ještě by létat šlo, což signalizovala i telemetrie v Auroře.
Létání pokračovalo další víkend v silně termickém počasí. Siria jsem ještě mírně dotrimoval. Měl jsem strach, že mi v silné termice uletí, už byl skutečně na obloze velmi maličký, přestože jsem měl naplno otevřené brzdy (butterfly). Nezbylo než s otevřenými brzdami naplno tlačit model výškovkou k zemi, protože při normálním butterfly model stále viditelně stoupal. Tento typ létání trval asi 40 minut, než jsem se dostal do normálnějších podmínek... ale i v těch jsem vytočil nádherný komín z cca. 50 metrů nad zemí do cca 300 m. Potvrdilo se, že razantní tlačení dolů s naplno aktivovanými brzdami Sirius bez problémů ustojí, což je velmi uspokojivý poznatek, také se s ním dalo v termice létat velmi rychle a naplno jsem přitom využil i režim s mírně zvednutými křidélky pro rychlejší let a v termice pak zas obrácené zakřivení. Lepší letové vlastnosti má při zapnutém mixu křidélka-klapky, kdy klapky kopírují pohyb křidélek při vychýlení dolů.
Dne 16. června 2011 večer jsem se překonal: 112 minut ve vzduchu za 6 minut motorového letu - do baterie jsem poté dobil cca. 3570 mAh; přistával jsem při napětí tříčlánku LiPoly 10,1 V. Chytil jsem v závěru létání po 20. hodině pozdní večerní termiku v úplném klidu a v podstatě bezvětří. Stálo to za to.
Rok 2012
Se Siriem létám pravidelně, jen na větrnější počasí používám Mistrala, který po výměně trupu ožil a stal se spolehlivým strojem do větru. Trošku jsem popřeházel pohonné baterie mezi ním a Siriem, takže t.č., tj. na jaře r. 2012, létá Sirius buď s tříčlánkem Turnigy 5000 mAh nebo se tři roky starým tříčlánkem Rhino 3700 mAh, s nímž kdysi létal Mistral. V poslední době jsme létali vpodvečer v nádherném oleji s mírnými stoupáky. Shodou okolností jsem včera 8. května 2012 vyrovnal svůj rekord: 112 minut, ale za cenu trošku delšího celkového motorového letu. S baterií 5000 mAh lze počítat s max. 7,5 minuty motorového letu. Samozřejmě, že pozdější stoupání už jsou mírnější.
Protože kolega létá s třímetrovkou Laguna od Kostka Modelcentrum prakticky v tutéž dobu jako já se Siriem, nabízí se srovnání. Sirius působí mohutnějším dojmem, kdežto Laguna subtilněji. Laguna je také rychlejší a má nádherné nízké opadání, kdežto Sirius ve srovnání s ní jakoby ve vzduchu takřka spíše stál nebo se pomalu sunul, než letěl, tj. působí spíš nemotorně, ale zároveň i dost majestátně. Velmi nízkou rychlost mu dovoluje profil S3021, přesto mám ale vyzkoušeno, že ani za větru se Sirius neztratí, má prostě jiný letový projev. Ve večerním takřka klidném ovzduší Laguna působí dynamičtěji a také se zdá, že lépe klouže, ale ve skutečnosti spíše vypadá, že déle se ve vzduchu udrží Sirius. Záměrně píšu, že udrží, protože zatím co Laguna neustále létá a krouží, Sirius majestátně pomalu drží na nebi jako přibitý. Letovým projevem je blíže Laguně z mých větších větroňů Mistral, je ale o něco menší (2600 mm rozpětí proti 3000 mm u Laguny a 3070 mm u Siria), a tudíž mírně za Lagunou zaostává v klouzavosti.
Při konstatním napětí 11,1 V a vrtulí 13x6,5 AeroCAM 42mm je statický tah 2911 g při rychlosti 66 kmh, výkon kolem 320 W, proud téměř 37A - to vše při výborné účinnosti pohonu 78,2%. Mnou použitý trámec je větší: 45 mm, takže počítám, že statický tah bude blízko 3000 g.
Letová hmotnost mého modelu s níže uvedenou baterií je 2300 gramů.
Rozsáhlejší test motoru je na Bungymania.
Při dosazení mnou použité konkrétní baterie Zippy Flightmax 4000 mAh 20 C bude průměrný čas motorového letu přes 6 minut; je třeba si uvědomit, že další stoupání už budou při menším napětí, neznámá je pro mě suma odběru digitálních serv.
Další vybavení
K uvedenému motoru jsem použil regulátor čínské firmy HiModel Fly PRO Series FLY-60A-PRO SB, který má spínaný BEC o síle 6 A (!). Serva jsou digitální 5x Hextronik D-MG16 18,8 g s kovovými převody a tahu 2,9 kg kromě serva výškovky, které je analogové s kovovými převody Corona 929MG 12,5 g, 2,2 kg. Vzhledem k použití digitálních serv přijde rezerva BEC vhod.Motor Turnigy 3648 zezadu
Regulátor HiModel FLY-60A
Elektroinstalace: v trupu zůstalo dost místa
Kužel je MPJet turbo 40 mm s rozšířeným trámcem 45 mm, vrtule Aeronaut CAM 13x6,5
Seřízení
U modelu bylo kromě běžného seřízení ještě nastaveno několik dalších funkcí: zakřivení odtokové hrany pro termiku a přelety, mix křidélka-klapky (na přepínači), zvedání obou křidélek jako brzdy na přepínači a butterfly, viz příslušná stať zde na webu. Model byl programován v Hitec Aurora jako ACRO, použitý přijímač je Hitec Optima 7.Zalétávání
Těžiště je nepatrmě dál od náběžné hrany křídla, než bylo doporučeno. Večer foukal svěží větřík, nicméně už se mi nechtělo čekat. Na letišti nikdo nebyl, takže optimální podmínky pro zalétání. Dal jsem půl plynu a model hodil do vzduchu, poslušně šel nahoru, přidal jsem a posléze i prověřil tah motoru: model si nechal líbit stoupání až 80 stupňů. Mírně jsem v kluzu dotrimoval výškovku, ale v postatě to nebylo zas tak moc třeba. Jinak nebylo nutné do ničeho zasahovat. nalétal jsem asi 15 minut na cca 1 minutu 15 s motorového letu - ale o výkony nešlo. Chytil jsem i mírnou termiku nad zemí... profil S3021 snese poměrně velké přetažení a Sirius majestátně pluje vzduchem. Je to model pro nádherné plachtění. Máme velké letiště, ale kluz modelu je vynikající, takže na řadu přišel nevyzkoušený butterfly: model začal nádherně brzdit a klesat - vzorové přistání.Měřím 179 cm (vojenská míra:)), ale Sirius je větší
Závěrem: naprostá spokojenost... ale uvidíme dál a příště.
S modelem jsem znovu létal tuto sobotu 2. dubna 2011 večer. Termika nebyla, ale občas to přece jen trochu dýchalo. Přistál jsem po 97 minutách létání, motorový čas byl kolem 6 minut 30 vteřin, ale už to bylo na hraně, neboť jsem přistával s pohonnou baterií o napětí 8,9 - 9 V! Ještě že mám telemetrii a přijímač je napájen přímo z pohonné baterie. Ta se bezpečně držela asi do 9,9 V, poté už její napětí začalo rychle klesat. Pod zatížením asi v polovině létání její napětí klesalo z cca. 11,1 V (bez motoru) na 10,4 V (na plný plyn), což je ještě stále o výkonu cca. 275 W a statickém tahu 2600 g. Na stoupání modelu to bylo pozitivně znát.
Na druhý den ráno jsem opět vyrazil na letiště, jenže se mi odlepilo ovládání výškovky: po startu několik divokých přemetů na plný plyn (nevěděl jsem, co je špatně), vypnutí motoru a další přemet (vše těsně nad zemí), nasazení brzd, stabilizace modelu asi ve třech metrech nad zemí a doklouzání do normálního přistání. Byla to jediná věc, kterou jsem proti návodu neudělal podle sebe, a málem se mi vymstila. Kladem této show bylo, že prověřila vysokou pevnost křídel, i když se hlavní ocelová kulatina, která spojuje křídla, v důsledku těch několika nedobrovolných přemetů mírně ohnula.
Protože jsem si chtěl zalétat, nastartoval jsem Mistrála. Termika nebyla, spíše naopak, ale dojem z Mistrála po létání se Siriem byl špatný: vždyť to vůbec nelétá!:)
Dne 6. 4. 2011 večer cca. v 18.30 vál silný vítr, výškovka již byla opravena a ukotvení trubičky, do níž zapadá táhlo serva, dostatečně zajištěno... vystartoval jsem do větru, Sirius většinu času stál na místě, kroužení moc nepřipadalo v úvahu. Několikrát jsem vylétl velmi vysoko a dostal se i na chvíli do rotoru, tvořeného okolními kopci. Ten vynesl Siria velmi vysoko, takže jsem raději myšlenku v něm pokračovat vysoko a daleko opustil a slétl do turbulentnějšího ovzduší níže nad letištěm... po 43 minutách (stmívalo se a vítr byl velmi nepříjemný, několikrát mi z hlavy smetl kšiltovku:)) jsem se rozhodl přistát, nasadil brzdy, tj. plný butterfly... Sirius šel dolů proti větru jako na padáku, jen asi metr nad zemí v turbulenci se model propadl a přistál rovně, ale trošku víc na špici. Nic se nestalo, jen se odlepil zámek kabiny. Doma jsem dobil do pohonné baterie asi 2360 mAh, takže ještě by létat šlo, což signalizovala i telemetrie v Auroře.
Létání pokračovalo další víkend v silně termickém počasí. Siria jsem ještě mírně dotrimoval. Měl jsem strach, že mi v silné termice uletí, už byl skutečně na obloze velmi maličký, přestože jsem měl naplno otevřené brzdy (butterfly). Nezbylo než s otevřenými brzdami naplno tlačit model výškovkou k zemi, protože při normálním butterfly model stále viditelně stoupal. Tento typ létání trval asi 40 minut, než jsem se dostal do normálnějších podmínek... ale i v těch jsem vytočil nádherný komín z cca. 50 metrů nad zemí do cca 300 m. Potvrdilo se, že razantní tlačení dolů s naplno aktivovanými brzdami Sirius bez problémů ustojí, což je velmi uspokojivý poznatek, také se s ním dalo v termice létat velmi rychle a naplno jsem přitom využil i režim s mírně zvednutými křidélky pro rychlejší let a v termice pak zas obrácené zakřivení. Lepší letové vlastnosti má při zapnutém mixu křidélka-klapky, kdy klapky kopírují pohyb křidélek při vychýlení dolů.
Dne 16. června 2011 večer jsem se překonal: 112 minut ve vzduchu za 6 minut motorového letu - do baterie jsem poté dobil cca. 3570 mAh; přistával jsem při napětí tříčlánku LiPoly 10,1 V. Chytil jsem v závěru létání po 20. hodině pozdní večerní termiku v úplném klidu a v podstatě bezvětří. Stálo to za to.
Rok 2012
Se Siriem létám pravidelně, jen na větrnější počasí používám Mistrala, který po výměně trupu ožil a stal se spolehlivým strojem do větru. Trošku jsem popřeházel pohonné baterie mezi ním a Siriem, takže t.č., tj. na jaře r. 2012, létá Sirius buď s tříčlánkem Turnigy 5000 mAh nebo se tři roky starým tříčlánkem Rhino 3700 mAh, s nímž kdysi létal Mistral. V poslední době jsme létali vpodvečer v nádherném oleji s mírnými stoupáky. Shodou okolností jsem včera 8. května 2012 vyrovnal svůj rekord: 112 minut, ale za cenu trošku delšího celkového motorového letu. S baterií 5000 mAh lze počítat s max. 7,5 minuty motorového letu. Samozřejmě, že pozdější stoupání už jsou mírnější.
Protože kolega létá s třímetrovkou Laguna od Kostka Modelcentrum prakticky v tutéž dobu jako já se Siriem, nabízí se srovnání. Sirius působí mohutnějším dojmem, kdežto Laguna subtilněji. Laguna je také rychlejší a má nádherné nízké opadání, kdežto Sirius ve srovnání s ní jakoby ve vzduchu takřka spíše stál nebo se pomalu sunul, než letěl, tj. působí spíš nemotorně, ale zároveň i dost majestátně. Velmi nízkou rychlost mu dovoluje profil S3021, přesto mám ale vyzkoušeno, že ani za větru se Sirius neztratí, má prostě jiný letový projev. Ve večerním takřka klidném ovzduší Laguna působí dynamičtěji a také se zdá, že lépe klouže, ale ve skutečnosti spíše vypadá, že déle se ve vzduchu udrží Sirius. Záměrně píšu, že udrží, protože zatím co Laguna neustále létá a krouží, Sirius majestátně pomalu drží na nebi jako přibitý. Letovým projevem je blíže Laguně z mých větších větroňů Mistral, je ale o něco menší (2600 mm rozpětí proti 3000 mm u Laguny a 3070 mm u Siria), a tudíž mírně za Lagunou zaostává v klouzavosti.
Další odkazy (foto
Siria i jiných modelů):
