• Domů
• Motorové modely
• Polomakety
• Elektrovětroně
• Větroně
• Odkazy

Tento motor jsem si pořídil na výzvu svého kamaráda z klubu před řadou let, když se začaly k nám motory ASP dovážet. Tyto motory jsou vyráběny firmou Shenzhen Sanye Precision Machinery Ltd. v Číně a vycházejí z motorů O.S. Firma na svých webových stránkách ukazuje na obrázcích sice motory, které mají na karteru značku ASP - pod touto značkou se prodávají i ve známých čínských zásilkových obchodech Hobbyking nebo Himodel - nicméně pro různé trhy a firmy jsou/byly motory vyráběny také pod prodejními značkami SC, Magnum, SY nebo P.H.

Původně jsem na tento nejmenší motor postavil polomaketu letadla Waterman Gosling, tu však neutáhl. Po asi dvou dalších letech s ním vzlétla polomaketa německé stíhačky z I. světové války Fokker E. III.

Motor jsem zabíhal v zimních měsících původně na klasické palivo FAI s ricinovým olejem a se svíčkou Malinas pro čtyřtakty. Záběh proběhl dobře, ve službě ve Watermanu se však motor neosvědčil, možná také proto, že jsme se většinou snažili létat se čtyřtakty na klasické ricinové palivo, což byla zásadní chyba. Časem jsem naštěstí pochopil, že čtyřtakt je třeba provozovat pouze na kvalitní palivo s převahou syntetického oleje a nejlépe s 10% nitrometanu. Takovým palivem je například příslušné palivo zn. Tornado.

Z těchto důvodů jsem si byl poněkud nejistý, když jsem se ocitl na letišti s tímto motorem, namontovaným hlavou dolů na svém novém modelu Fokker E. III. Motor se rozběhl hned a dokonce díky němu jsem si oblíbil montovat čtyřtakty hlavou dolů... fungují tak spolehlivě a vůbec se při nízkých otázkách nezahlcují. Vrtule je APC 10x4 a svíčka O.S. F.

S Fokkerem létám - sice ne často - již dva roky. Motor nevyniká kompresí (skoro jakoby žádnou neměl) na rozdíl od motorů Saito , které i při protočení za studena dokážou ostrou vrtulí při pohybu pístu dolů málem rozseknout kůži na prstu. Jako nejdůležitější vlastnost pozoruji postupem času snižování spotřeby paliva (nezbytné uzavírání hlavní jehly tak, jak se motor zabíhá) . Z relativně nejistých cca. 10 minut letu na danou nádrž jsem se dostal k 18 - 20 minutám... a během včerejšího večerního létání na nové palivo jsem byl nucen uzavřít hlavní jehlu ještě o něco více než o čtvrt otáčky. Po 13 - 14 minutovém letu ještě zbyla asi třetina paliva v nádrži.

Motor je velmi spolehlivý a nemá tendenci zhasínat; samozřejmě, pokud věnujeme alespoň základní pozornost jeho seřízení: dokonce bych řekl, že je méně citlivý na nastavení hlavní jehly než motory Saito; v podobné velikosti mám momentálně možnost porovnávat se Saito 6,6 ccm (40a). Motor má velmi slušný výkon a není třeba létat na plný plyn, dokonce i vzlet na cca. 70% plynu je realističtější než rychlé utržení do vzduchu na plný plyn.

Pokud jde o seřizování ventilů, dělal jsem u tohoto motoru asi dvakrát. Nebylo snad ani tak moc třeba, spíše jsem využil příležitosti, kdy jsem měl sundaný motorový kryt; samozřejmě, určité vůle bylo třeba upravit, ale nebyly vůbec kritické. Seřizuji měrkami na motory O.S.

Studený motor, který dlouho odpočíval, například měsíc nebo i déle, je dobré nejprve protočit startérem při ucpaném výfuku bez připojeného žhavení, aby motor pořádně nasál palivo. Pak už nebývají žádné problémy, někdy je ale vhodné ještě při startování ucpat na chvilku výfuk. Při dalších startech v témže dni už motor chytá v podstatě na první otočení. Studený motor před prvním startem je vhodné nechat chvíli (cca půl minuty) na zemi běžet, aby se přiblížil provozní teplotě. Jinak by se mohlo stát, že při chladnějším počasí při prudším přidání plynu zhasne (to obecně platí pro všechny motory); také je třeba mít na paměti, že jak ubývá paliva v nádrži, tak chudne směs a motor se dostává do vyšších otáček, takže není na škodu startovat s nepatrně bohatým motorem, ale to skutečně záleží na konkrétních podmínkách, tj. počasí, vrtuli a kvalitě paliva. Řekl bych, že v tomto ohledu je motor ASP méně citlivý než Saito.

Myslím, že v nejmenší v současné době vyráběné 4T kubatuře je tento motor dobrou a o cca. tisíc nebo více Kč levnější alternativou obdobně velkým motorům O.S. a Saito. Lze jej také koupit pod prodejní značkou SC (Velká Británie) a v minulosti i pod značkou Magnum.

* * *

Pokud náhodou potřebujeme silnější, ale v podstatě téměř stejně těžký (lehký) a velký (malý) čtyřtaktní motor, tak doporučuji Saito FA-40a o objemu 6,6 ccm a hmotnosti pouze 300 g (srv. pětkové motory ASP FS 30 AR o hmotnosti 275 g, O.S. FS 40S 295 g a Saito FA-30SH 260 g).

Ostatní čtyřtakty do objemu 6,6 ccm jsou mnohem těžší: koupit lze ještě motor O.S. FS 40S (objem 6,5 ccm, hmotnost 370 g) nebo úplně novou Enya 36-4C Al-Chro TN (objem 5,9 ccm, hmotnost 355 g), resp. Enya 41-4C o objemu 6,6 ccm a hmotnosti 370 g.