Mravenec


Na stará kolena jsem si pořídil prostřednictvím Modelbazaru nepoužitý legendární motor Enya 09 IV o zdvihovém objemu 1,62 cm3 a výkonu 0,16 HP. Enya vyráběla tyto motory (09) už od r. 1954 v několika verzích, přičemž tato verze (IV) byla poprvé vyrobena v r. 1964. Od té doby doznala několika změn, pokud jde o karburátor nebo/a přítomnost/absenci uložení klikového hřídele v kuličkových ložiscích. Moje Enya je v té nejrozšířenější verzi IV, má jednojehlový RC karburátor, klikovou hřídel uloženu v kluzném ložisku, výfuk bez postranního otvoru s tryskou na tlakování a klasickou hlavní jehlu karburátoru (nejnovější modely měly/mají jehly vytočeny dozadu a nahoru). Na webu firmy Enya je tento motor v novější verzi, nicméně výkonnostně totožný. Zda ještě někdy bude tento motor na trhu, zůstává záhadou, čas od času ještě Enya nějakou sérii určitých typů motorů nebo svíček vyrobí, ale t.č. je ve firemním japonském e-shopu k dostání pouze letecká dvaapůlka. Ani výborné svíčky Enya no. 3 už také takřka nejsou k dostání.



Na motor jsem navrhl malý akrobat, který dostal jméno Mravenec. Jde o malý model o rozpětí 834 mm, délce 864 mm a hmotnosti 870/890 g. Štíhlost křídla je opravdu velmi malá, pouze 4,36, a jeho plocha je cca. 16,5 dm2. Použitý profil je polovypuklý, klasický NACA 2414 (14% tloušťka).



Model je ovládán soupravou Flysky FS-i6 s updatovaným firmware, přijímač je šestikanálový FS-i6B, serva a přijímač jsou napájeny akumulátorem lipol 2s o kapacitě 1300 mAh, který byl zrovna po ruce po vylétání v elektrovětroni, přes UBEC 5A s výstupním napětím 5 V. Serva jsou MG 90S s kovovými převody kromě serva plynu, které je klasické analogové HS-55. Podvozek je z duralového plechu 1,5 mm, zakoupený hotový přes Aliexpress, s kolečky 50 mm. Ovládány jsou směrovka spolu s ostruhovým kolečkem, výškovka, křidélka a motor. Potah je fólií IronOnFilm. Obtisky jsou vytištěny na lepicí fólii na laserové tiskárně a impregnovány před aplikací polyuretanovým lakem ve spreji. Kabinka je odřízlá z plastové lahve, přilepena k balsové kontrukci a tento celek poté přilepen k trupu a lemován bílou izolační páskou.



Motor je klasický s ocelovým pístem a ocelovou vložkou, takže jej nejprve bylo třeba patřičně a dlouze zaběhnout mimo model. Problém je palivo, protože nitrované klasické palivo s ricinovým olejem již lze koupit jen výjimečně. Já si jej namíchal z dostupných komponent. Protože mám zásobu staršího paliva britské firmy Modeltechnics pro čtyřtakty s 9% ricinového oleje, 9% speciálního syntetického oleje EDL a 10% nitrometanu, na které stejně moderní čtyřtakty mají obtížně seřiditelné přechody, použil jsem pro tento motor směs 330 ml tohoto paliva + 670 ml paliva FAI (80:20), čímž jsem dostal 1 l paliva s obsahem 16,35% ricinového oleje, 3% syntetiky EDL a 3,3% nitrometanu. Motor jsem zabíhal na stojanu relativně dlouho, až šel do výkonu i do přechodů poměrně slušně. V modelu jej po prvním letu bylo ještě třeba doladit, protože jako každý malý motor má bezpečné volnoběžné otáčky rychlejší a je citlivý na nastavení pro dobré přechody do maxima. Má jednojehlový RC karburátor.

Vrtule je prozatím Master Airscrew 7x4. Trávník na letišti byl hladce posečen, ale i tak jsem měl obavy, zda motor letadlo vůbec utáhne, a pokud ano, zda model pořídí bezpečně vzlétnout z travnaté ranveje, která rozjezd tak malého modelu značné komplikuje, zvlášť, když prakticky celá kolečka mizela v trávě. Navíc foukal místy silnější boční vítr, ale protože jsem byl na letišti sám, tak jsem si mohl dovolit startovat proti větru. Při prvním pokusu jsem model raději zastavil, protože se při rozjezdu nebezpečně přiblížil neposekanému pásu trávy. Na druhý pokus jsem si nechal před sebou větší místo a model jsem celkem bez problému odlepil ze země. Trimovat nebylo prozatím třeba, model šel ochotně za motorem. Udělal jsem dva okruhy, kdy jsem prostřídal plný plyn a volnoběh. Kupodivu malá štíhlost křídla neohrozila stabilitu modelu ani v zatáčkách při volnoběhu a ani v nízkých otáčkách po větru. Šel jsem do výkrutu: díky velkým křidélkům se odehrál hbitě téměř na pětníku. S chvějícíma se rukama jsem v pořádku přistál s běžícím motorem, také bez problému. Šel jsem si odpočinout a vyfotit model a poté jsem se prolétl s větším Dolphinem 40 pro uklidnění.



Mezitím se otočil vítr víc po dráze a to mě přimělo k druhému startu, ale až po doladění karburátoru kvůli přechodům. Model se opět poslušně zvedl a tentokrát už jsem si dovolil nejen výkrut, ale i přemet. Vše fungovalo, jak mělo, jen mi vadil vítr, přece jen je model malý a pro první lety a trimování jsou třeba lepší podmínky.



Motor na výše uvedené palivo běhá, ale při druhém létání další den už nešly dobře seřídit přechody, resp. na zemi se to ještě tak nějak dalo, ale ve vzduchu to nebylo spolehlivé, takže když jsem přece jen po delším ladění vzlétl, motor při volnoběhu zhasnul a já musel přistát nouzově do vysoké trávy, kde jsem trochu ohnul jednu nohu podvozku. Mimochodem, model měl se zastaveným motorem docela slušný kluz.

Zjevně motoru palivová směs nesvědčí, resp. její kombinace se starší již značně ojetou svíčkou O.S. A3, i ona mohla být příčinou nestabilního běhu, a tak jsem ji raději vyměnil za novou Enya no. 3 ze zásob. Doma jsem pak našel na webu možnost zakoupit palivo Caliber s 20% ricinu a 10% nitrometanu, tak uvidím, až přijde a vyzkouším jej, což se o týden později i stalo. Motor na toto palivo a se svíčkou Enya no. 3 běhá velmi dobře a dobře šel seřídit i karburátor včetně přechodů; také lépe startuje.  Zatím jsem s letovými vlastnostmi spokojen a svým výkonem mě velmi příjemně překvapil motor. Skoro se mi nechce věřit, že papírově má pouze 0,16 HP, tipoval bych jej na mnohem vyšší praktický výkon. Při startování je vhodné kápnout do karburátoru trochu paliva, přece jen to není taková pohoda, jako například s mírně většími dvaappůlkami SC a O.S. (LA), které chytají, jak se říká, na křivý pohled.  Mám ještě v plánu vyzkoušet vrtuli MA 8x3, s tou by to možná mohlo být ještě lepší, i když i tato MA 7x4 motoru zjevně velice dobře svědčí. Pro jistotu jsem po dalším létání také vyměnil kolečka za větší: byla tam dvoupalcová (51 mm), teď jsou 2.25, tj. 57 mm, snad to při startu trochu pomůže.¨

Další létání

Kolečka o velikosti 2.25 palců poněkud zrychlila pohyb modelu na ranveji s vyschlou nakrátko osekanou trávou, ale výkon motoru nedává možnost bleskového startu, který je na trávě žádoucí. Při létání je výkon dostatečný v celém rozsahu otáček; výkruty jsou díky velkým křidélkům proveditelné takřka na pětníku, ale pokud jde o přemet, a to i s rozjezdem, v horní části chybí motoru dostatečný tah, motor pohyb modelu plně nevykryje, takže příští létání zkusíme s vrtulí MA 8x3, ale šanci na citelné zlepšení tomu nedávám. Pokud jde o model samotný, letový projev je dobrý a stabilní, takže v rámci další optimalizace nelze vyloučit ani pohon výkonnejším motorem: byl by to zřejmě O.S. Max 11CZ-A.

25. července 2023 jsem uskutečnil zkoušku s vrtulí MA 8x3 a je třeba říci, že si s ní motor lehce poradí. Výkonově to odhaduju na trochu lepší tah, což se projevuje zejména při startu. Pokud jde o samotné létání, i nadále motor nedokáže silově vykrýt plný přemet. Samozřejmě přemet zalétnout lze. Výkruty jsou i nadále bleskurychlé. Poprvé jsem mohl létat i v klidném počasí, takže mohu jen konstatovat, že model je stranově poměrně citlivý na ovládání zejména díky velkým křidélkům, při přetažení je slušně stabilní. Ještě napříště zvýším volnoběžné otáčky, neboť při přistání se ty nastavené jeví jako příliš nízké. Dvojího plynu zatím neužívám. Létal jsem před deštěm i hned po dešti, podle toho model i vypadal.

Enya 09 IV

Chod motoru je stabilní a spolehlivý, rovněž tak i přechody otáček bez ztráty hvězdičky. Výkonově na zdvihový objem 1,6 cm3  jde také o velmi slušný výsledek, čekal jsem méně, zvlášť když si představím žhavicí verzi MVVS 1,5 GFS - ta je o několik tříd horší: s tímto modelem by si neuměla poradit. Je to přece jen Enya, i když tato konkrétní verze bude konstrukčně příští rok již 60 let stará. Takže v podstatě obdiv a jsem velmi rád, že se mi tento motor dostal do ruky. Jen si myslím, že by mu víc slušel zhruba stejně veliký hornoplošník... a zřejmě na něj časem i dojde a na Mravence zkusím silnější O.S. Max 11CZ-A, pro začátek zřejmě s vrtulí MA 7x5.

Po trochu hrubším nezvládnutém přistání v příčném větru musím opravovat: zdá se, že jde o drobnosti jako zlámaný bukový kolík 4 mm, mírně poškozená balsa za vrtulí, přeražená vrtule a taky prasklý kužel, deformovaný podvozek (ten čínský dural je docela měkký), jinak snad ještě po dotažení šroubů serv, kontrole nádrže a dolepení osazení krytu dole za motorem... by to mohlo být znovu OK. Mezitím jsem zaběhl nový O.S. Max 11CZ-A s vrtulí Graupner 8x4. Je to O.S., takže chytil hned na první škubnutí startérem a na druhou nádrž už držel plný plyn, a to ještě na zbytek paliva Optimix s 5% nitra a 20% syntetického oleje.

Tušil jsem, že bych mohl mít štěstí, neboť O.S. motor by mohl mít totožné montážní otvory na karteru s motorem Enya, a opravdu tomu tak bylo! Jen jsem je prohodil, dokonce hrubé nastavení ovládání plynu také sedlo, tak uvidíme, co to udělá. O. S. Max má o cca. 0,2 cm3 větší zdvihový objem (přesně 1,79 cm3), klikový hřídel uložený v ložiscích a také podstatně větší výkon (0,28 HP proti 0,16 HP Enya). Pouze je o cca. 40 g těžší, doufejme, že to nebude problém.


O.S. Max 11CZ-A

Dne 21. září 2023 v podvečer jsem se odhodlal a jel na letiště pouze s cílem seřídit motor a dále, že se uvidí, jak to dopadne. Přestože byl O.S. Max zaběhnut na staré palivo Optimix (viz výše), přechod na modré palivo Kavan s 12% syntetického oleje a 5% nitrometanu nečinil problém, pouze bylo třeba přivřít hlavní jehlu. I oba volnoběhy - rychlý a nízký - seděly bez dalšího seřizování. A pak jsem přece jen neodolal, přestože vál vítr napříč dráhou a byl poměrně silný. Model se velmi rychle odlepil od země, byl poslušný a posun těžiště dopředu z důvodu těžšího motoru nebyl znát. Každopádně bylo zřejmé, že O.S. Max je znatelně výkonnější, než Enya, a to tak, že na vyšší volnoběh vůbec nešlo přistát, neboť model neklesal a letěl vodorovně. Udělal jsem jen několik okruhů, vystřídal jsem několikrát plný plyn s nižšími otáčkami a volnoběhem a zalétl jeden výkrut. Bylo jasno, slunce se odráželo od bílého modelu, což bylo nepříjemné především při pohledu z boku, kdy se zmenšila silueta modelu a nebyly vidět menší stranové reakce (doprava a doleva), což bylo důležité zejména z toho důvodu, že právě v této pozici foukal vítr do pravého boku letadla, když letělo ve vzdálenější části okruhu. Během přistání jsem přepnul na nižší volnoběh a model začal vyklesávat na přistání. Vše proběhlo dobře, model jen klopýtnul v trávě, takže na relativně měkkém podvozku bylo třeba přiohnout zpět jednu nohu. Poté jsem ještě seřídil na zemi oba volnoběhy a hlavní jehlu - a také jsem zjistil, že netěsní nový palivový filtr, naštěstí stačilo jej jen dotáhnout. Vrtule MA 7x5 postačuje, ale možná by bylo rozumné i tady po čase vyzkoušet 8x3 nebo i 8x4, cítím z letového projevu, že by to mohl být vzhledem k letovým charakteristikám modelu vhodnější setup.



Vrtule MA 8x3 se osvědčila, ale model je s tímto motorem příliš těžký na hlavu. Mezitím jsem sehnal po velkém úsilí úplně nový dnes již nevyráběný motor O.S. 10 LA o objemu 1,76 cm3. Papírově je jen o málo slabší (0,27 HP) než motor řady CZ (0,28 HP - 1,79 cm3). Motor nemá seřiditelný karburátor, pokud jde o ovládání otáček, nicméně funguje perfektně. První lety ukázaly, že se k pohonu modelu výborně hodí, jen moje ruce si budou muset zvyknout po nejistotě v důsledku dvou operací pravého oka.


Motor O.S. Max 10 LA s vrtulí MA 8x3.