Letecké modely

Rieseler R. III

Počátkem 20. let minulého století se bratři Walter a Werner Rieselerovi začali zabývat konstrukcí lehkých sportovních letadel. Vznikl hornoplošník Rieseler, který poté vyráběla firma Stahlwerk Mark ve slezské Vratislavi. Letadlo doznalo řady modifikací a z dobových fotografií vyplývá, že i verze III, dokonce i stroj označený jako D 281, se objevuje s různými koly, plnými i pletenými, nebo s rozšířenými i klasickými křidélky. Rovněž motorizace se projevovala porůznu v uzpůsobení předku trupu. Z toho jsem vycházel, ale většinou moje polomaketa vychází z nově postavené repliky, umístěné v Leteckém muzeu v Hannoveru.

Návrh modelu vychází z plánu velmi plodného konstruktéra malých polomaket na elektrický pohon Petera Raka (Rake). Bylo zvoleno rozpětí kolem 120 cm a pohon malým čtyřtaktem do 5 cm³. Vlastní kontrukce byla plně přepracována. Dnes již zesnulý Peter Rake byl velmi populární, jeho plánky jsou dobrým východiskem pro stavbu, ale, bohužel, s aerodynamikou velký kamarád zřejmě nebyl. Svědčí o tom jeho profily křídel typu "co ruka (resp. křivítko) dala" s velmi ostrou náběžnou částí křídla, což je první předpoklad špatné stability zejména při menší rychlosti. U lehkých polomaket na elektromotor to snad projde, ale u větších a těžších strojů je třeba se aplikace jeho profilů vyvarovat. Sám jsem tak neučinil před lety u velké polomakety Ansalda Balilla a litoval jsem, neboť stabilitou nevynikala. Tentokrát jsem zvolil osvědčený profil Grant X-9, jehož modifikaci úspěšně používám na polomaketě stroje Fokker E-III. Tloušťka profilu Grant X-9 byla zvětšena tentokrát na 12,09%.

Model jsem stavěl co nejlehčí: žebra křídel nejsou páskována, trup je balsový, přední část z desek balsy 5 mm, zadní část konstrukční z balsových lišt 5x5 mm, nahoře vyztužených uhlíkovým nosníkem 1x4 mm, a potažena balsou 1 mm, ocasní plochy jsou sendvičové konstrukce, tj. balsa 1 mm nahoře a dole a mezitím kostra z balsy 2 mm. Velkou výzvou byl nízký baldachýn. Ten je zakotven na přepážkách v trupu a spojen ve střední části letováním a epoxidem. Prochází jím hlavní nosník z uhlíkové kulatiny a dva vedlejší z ocelové kulatiny 3 mm. Křídla jnsou ještě po sestavení k sobě fixována zespodu gumovým okem, vzpěry jsou ze smrkové lišty 2x10 mm, potažené leteckou překližkou 0,6 mm. Jejich zakončení u trupu tvoří drát do jízdního kola ohnutý do L, který se zasouvá do plastových koncovek a fixuje speciální koncovkou, viz fotografie. U křídel jsou vzpěry zakončeny do úhlu ohnutými plátky z duralu 1 mm, které se šroubují ke křídlu šroubky M3. Podvozek je sletován z ocelového drátu, kola jsou historická o průměru 80 mm.

Motor je uložen invertně, což čtyřtaktům nesmírně svědčí a zajištuje i dobré chlazení. Serva jsou střední značky JX, přijímač Flysky FSi6B + 2s lipol 1200 mAh s UBEC 5A. Model je potažen fólií zn. IronOn krémové barvy.

Pro zálet byl instalován motor O. S. FS 30 Surpass o zdvihovém objemu 5 cm³ s vrtulí APC 10x4. Nádrž je o objemu 120 ml. Motor byl před rokem krátce zaběhnut mimo model. Palivo ještě mám Tornado s 10% nitra. Motor po natankování chytil na první škubnutí startéru... a šlo se na věc.

Model se zvedl po pár metrech: trimovat ovládací prvky nebylo třeba, jen pomalejší plyn motoru byl příliš rychlý, takže s modelem bylo těžší přistát. Motor má pro tento model přebytek výkonu, pohodově létat se v podstatě dalo na vyšší volnoběh. Pro druhý let jsem snížil pomalejší volnoběh a takto to už bylo vše v pořádku. Model je s daným profilem velmi stabilní, přestože křídlo nemá žádné vzepětí. Těžiště je v cca. 31% hloubky křídla, model nebylo třeba dovažovat. Profil Grant X-9 je zespodu klenutý, ale model je i přesto průbojný a snese rovněž také pomalý let.

Několik detailů:

 


S motorem O. S. FS 20

Vzhledem k přebytku výkonu motoru O. S. FS 30 Surpass o objemu 5 cm³ jsem se rozhodl namontovat slabší, dnes už velmi historický, motor O. S. FS 20 Surpass o objemu 3,5 cm³. Pro začátek zkusím vrtuli APC 9x4. Jsem přesvědčen, že pro létání výkon tohoto motoru (228 W proti 367 W u FS 30) bude stačit, obavy mám ze startů s travnaté ranveje.


O. S. FS-20


Montážní otvory a karter jsou totožné. Nakonec jsem se 20. května 2025 osmělil s tím, že nejprve seřídím motor a pak se uvidí. Motor byl zaběhnut předloni na stojanu jen krátce na palivo Optimx pro 4T s 5% nitra. Teď jsem natankoval Tornado s 10% nitra, motor chytil na třetí protočení startérem. Bylo cítit, že výkon je menší, nicméně jsem šel na start a model se zvedl. Absolvoval jsem asi tři lety s nízkými průlety na volnoběh. V podstatě plný plyn je nutný jen při startu. motor se časem trochu uvolnil a výkon šel ještě nahoru. Jde o plně dostačující pohon, motor je spolehlivý i v nízkých otáčkách a přechody jsou bezproblémové. Užili jsme si to.