Nieuport 17C znovu nasazen

V r. 2015 jsem kvůli vadnému servu zničil polomaketu Nieuporta 17: zbyl z něj jen poničený trup, vše ostatní se proměnilo v třísky:



Ten motor na obrázku je SY FS 52 AR: přežil to bez následků..... více fotografií havárie v Kronice létání za rok 2015.

Zdemolovaný trup ležel v komoře až do podzimu 2025, kdy jsem se rozhodl model zcela zrekonstruovat - zřejmě také po úspěšném zalétání menší polomakety Nieuport 11 Bébé postavené na motor O.S. FS 30 Surpass na základě téhož plánku Francise Couturiera, z něhož vzešel i původní model Nieuport 17C. Nebylo to snadné, neboť předek trupu byl pořádně zničen, ale nakonec jsem jej dostavěl, ale samozřejmě kryt motoru i podvozek byly zhotoveny znovu. Zcela znovu byla postavena křídla a vzpěry do nich. Pokud jde o motorizaci, nakonec jsem se rozhodl pro původní Saito FA 45S, s nímž byl starý model v r. 2001 zalétán a s nímž řadu let létal, až jej nahradil výše zmíněný motor SY (v podstatě ASP resp. Magnum, nyní Kavan).

Dopadlo to takto:

Jakoby se zastavil čas...

Model byl zalétán nadvakrát. Poprvé vzlétl absolutně bez problémů, jen motor po asi pěti minutách letu v nízkých otáčkách zhasl, což mě trochu nastražilo, neboť to dělal i před lety. Tenkrát byly na vině propálené ventily z důvodu špatného chlazení: motor byl instalován hlavou nahoru a neproudil kolem něj dostatečně chladicí vzduch... a také jsem dlouho tenkát zpočátku létal na palivo FAI s ricinem, což byla chyba. Kvůli těmto dvěma příčinám tehdy odešel poměrně rychle i výbrus motoru SY, ale to tady byly ještě náhradní díly ASP, takže oprava byla rychlá a motor byl poté nainstalován hlavou dolů a model tak létal řadu let. Motor Saito byl péčí mého kamaráda Břeti před asi 15 lety repasován díky ještě sehnatelným náhradním dílům ve Velké Británii. Pak ležel v šuplíku a loni jsem jej zaběhl na zahradě. Dostal vrtuli Master Airscrew 12x5, i když předtím létal s 12x6, ale řekl jsem si, že mu musím odlehčit.

Během druhého letu téhož dne při přistání jsem šel na ranvej s vyšším volnoběhem ale vcelku hladce, nicméně po dotknutí se země ještě při rychlosti model zřejmě narazil kolem do myší diry nebo jiné nerovnosti. Výsledkem bylo, že se obě křídla oddělila od trupu, i když motor stále na volnoběh pokračoval v běhu. V praxi se tak potvrdil rozdíl v pevnosti mezi bukovou a březovou překližkou. Původní model z r. 2001 měl na baldachýnu lože pro křídlo z bukové překližky 3 mm, což bylo dostatečné i pro tvrdší přistání. Buková předkližka už není a ta březová je pevností úplně někde jinde, bohužel: prostě se lože utrhlo a ještě prasklo a navíc se poškodil na dolním křídle jeden závěs vzpěr. Lože horního křídla jsem vyrobil znovu, a to slepením epoxidem ze dvou vrstev: dural 1 mm a březová překližka 2 mm.

Na další zálet jsem šel v neděli 10. května 2026 odpoledne. Doma jsem ještě mírně otevřel o 1/4 otáčky volnoběžnou jehlu na motoru a upravil křivky plynu (mám nastavené tři volnoběžné režimy na přepínači - v EdgeTX je to vše možné). Motor chytil na první škubnutí startérem, zpočátku byl nastavený jako velmi bohatý a moc netahal, nicméně Nieuport létal skvěle. Létal jsem se spoustou mezipřistání a ladil motor, je přece jen málo zaběhaný a bál jsem se jej příliš ochudit. Nakonec jsem stáhl hlavní jehlu a výkon velice stoupl, takže snad to takto bude vyhovovat. Mám před tímto Saitem trochu respekt, než si na sebe doufám zase zvykneme; v paměti mám totiž stále, jak vždy po cca. 5 minutách ve vzduchu zničehonic zhasínal, až na důvod přišel Břeťa (viz výše ty propálené ventily).

Vybavení

Srdcem elektronické instalace je šestikanálový přijímač Flysky FSiA6B, který umožňuje připojování dalších sensorů. Sám o sobě hlásí napětí, které jde do přijímače, ale já jsem potřeboval hlídat napětí zdroje, jímž je u mě dvoučlánek Li-Ion 18650 o kapacitě 2600 mAh spojený s UBEC 5A. Sensor napětí je za vypínačem na Y-kabelu, jehož druhá větev vede do UBEC a posléze odtamtud do přijímače. Vysílač je HelloRadioSky V16 4in1 se softwarem EdgeTX. Sice umožňuje sledovat obě napětí současně, ale pro mě je relevantní napětí zdroje o to víc, že vysílač zaznamenává i jeho největší pokles během seance, což usnadňuje monitorování kvality zdroje.

Nádrž je o objemu 180 ml, což by mohlo při rozumném létání stačit nejméně na 12 minut. Létám zatím na palivo Tornado s 5% nitrometanu, měl jsem ještě neotevřené v zásobách. Poté plánuju přejít samozřejmě na palivo Kavan pro 4T.




                                         Další stránky:

Původní Nieuport 17 z r. 2001