Počátkem 90. let minulého století jsem začal létat s
RC modely a mým prvním motorem tenkrát byl MVVS 1,5 D. Nebyl to můj
první spalovací motor v životě, protože koncem 60. let a počátkem let
sedmdesátých jsem létal volné i upoutané modely s detonačním motorem
Jena 1 cm3. Motor MVVS 1,5 D jsem koupil z druhé ruky na bazaru a
sloužil jako pomocný u dvoumetrovky Asterix ze stavebnice firmy Igra.
Na návrh Ing. Pavla Hajiče (firma HAP) jsem mu motor po asi ročním
náběhu svěřil a on mi jej konvertoval na žhavicí verzi s tím, že k němu
použil výfuk od motoru Modela Junior 2 a karter motoru MVVS 1,5
odfrézoval, takže výfuk dosedal na rovnou plochu.
Konverze HAP
motoru MVVS 1,5 D na G - pouze vršek válce byl později vyměněn za
žebrovanou verzi, původně byla nežebrovaná verze od motoru D, též jsem
vyměnil plastové uzavření karteru vzadu za hliníkové
S tímto motorem jsem létal velmi dlouho až do druhé poloviny 90. let v různých větroních, naposledy i s RC karburátorem. Používané vrtule byly MA 7x4 a MA 7x5, předtím létal i s vrtulemi 6x4 a KP 7x4. Motor nevynikal výkonem, ale v úpravě HAP byl přesto silnější, než motory konvertované pomocí konverzní žhavicí sady z Modely Březinka. V rámci konverzní sady byl i píst s rovnou horní plochou, kdežto původní píst detonační verze byl kónický. Po konverzi HAP zůstal v motoru kónický píst. Měl jsem ještě jeden motor, který jsem pomocí této sady konvertoval, nicméně měl menší výkon. Vzpomínám na ing. Hajiče, který říkal, že ta jeho konverze nespočívá jen v úpravě hlavy... něco na tom bude.
Ve srovnání s malými motory O. S., Enya nebo i AP (ASP) měla žhavicí verze jedenapůlky MVVS nejen menší výkon, ale především se mnohem hůř startovala a seřizovala. Občas to byl úplný očistec.
Motor téměř 30 let zahálel doma v krabici, občas jsem jej vytáhl a díval se na něj... vzpomínky. A proto jsem se rozhodl pro něj postavit malého motoráčka s křidélky.
Vznikla Straka o rozpětí 964 mm a letové hmotnosti 650 g. Profil křídla je Goe 693. Ta hmotnost byla klíčová, protože jsem se bál, že motor nebude stačit. Konstrukce je převážně balsová, jen horní nosník křídla je vyztužen uhlíkovou pásnicí.
Před instalací motoru jsem se rozhodl jej proběhnout na stojanu, nebylo to jentak, dokonce jsem vyměnil karburátor, protože u toho původního nedovírala jehla. Malé motory se musí před létáním zahřát trochu bohatší, v letu mají totiž jiné seřízení. Vzpomínám na spolehlivý a výkonný MVVS 4,6 GFS, tam to bylo obdobné, pouze ta jedenapůlka je mnohem náladovější na všechno.
Model je vybaven servy MG90S s kovovými převody na
křídlech a servy SG90 na výškovce, směrovce a ovládání motoru. Přijímač
je pouze čtyřkanálový, a to miniaturní (0,9 g) FS2 4CH, kompatibilní s
vysílačem Flysky FS-i6, křidélka jsou napojena přes Y-kabel. Přijímač i
serva pracují od napětí 3,3 V, takže jsem použil 1s lipolku o kapacitě
1000 mAh napřímo.
Nakonec byl model dohotoven.
Na letišti jsem byl počátkem května 2025 navečer sám,
vítr vál nepříznivě kolmo na dráhu a ještě přes stromy. takže bylo
možné očekávat turbulenci. S motorem jsem se trochu potrápil, tahle
jedenapůlka ve žhavicí verzi nejde rozumně startovat. musí se rukou a
vytrvat. Nakonec chytnul a i ovládání otáček fungovalo, druhý nižší
volnoběh jsem nenastavoval, nechal jsem jen odhadem ten bezpečný, kdy
motor nezhasínal. Původně jsem chtěl model startovat z ruky, protože
jsem ani nedoufal, že s tímto většinou proklínaným motorem by mohl
model vzlétnout z tranvaté ranveje. Ale zkusil jsem to, a on vzletěl,
nicméně po nabrání asi 20 metrů výšky zhasl motor... model v kluzu
hladce přistál. Příčinou byl uvolněný karburátor, který prostě vypadl z
karteru a držel se jen na přívodní hadičce.
Druhý start se také povedl ze země, model šel slušně
za motorem. Střídal jsem volnoběh s plným plynem, vše bez
problému, a tak jsem zkusil výkrut a přemet. Šlo to bez rozjezdu,
prostě paráda. Za chvíli jsem si uvědomil, že bude problém přistát,
protože nastaveny volnoběh byl příliš rychlý a model s ním neklesal.
Přepnul jsem na pomalejší volnoběh, ale motor za pár vteřin zhasnul;
tento volnoběh byl nastaven jen zkusmo od oka. Doklouzal jsem na
přistání a oddechl si: funguje to!
MVVS 1,5 GFS HAP se svíčkou O. S. A3 a vrtulí MA 7x4
Dál jsem už nelétal, protože turbulence nebyla vůbec příjemná a poryvy větru se netvářily přátelsky.
Další létání proběhlo 21. května 2025, motor byl celkem poslušný. Snad jen budeme ještě ladit pomalejší volnoběh, i když tentokrát byl nastavený dobře, motor při prvním letu nezhasínal, takže jsem učinil asi tři mezipřistání vč. opakovaných vzletů po pojíždění po dráze, z dobře střižené ranveje model startoval naprosto bezpečně. Při druhém létání na nízký volnoběh při přistání motor těsně nad zemí zhasl, ale přistání bylo hladké, protože model dobře klouže. Motor se samozřejmě, jak bylo uvedeno výše, chová jinak ve vzduchu při létání a jinak na zemi. Bude třeba to vše doladit, aby při létání byl běh optimální ve všech režimech. Jinak přemety a výkruty byly opět bez problémů, motor si s nimi poradil bez zaváhání.
Motor startuji i nadále rukou, každopádně to není tak bezproblémové jako u O. S., ASP nebo Enya.